Celé znění poslední vůle P. Šuránka
V rámci pohřbu služebníka Božího P. Šuránka (9. 11. 1982) byla přečtena i jeho poslední vůle. Úryvek z ní byl vytištěn a rozdán přítomným lidem jako upomínka. Nyní si ji můžeme přečíst celou. V tu dobu mladý studen VŠ, pan Bohumil Blahuš, pořídil záznam pohřební mše svaté. V době totality bylo pořízení nahrávky možná malé dobrodružství, ale dnes máme unikátní záznam.
Pochválen buď Ježíš Kristus.
Má poslední vůle.
Ve jménu Nejsvětější Trojice, Panny Marie, svatého Josefa,
svatého Antonína a Aloise a svého anděla strážného píši tuto poslední vůli.
Děkuji milosrdnému Bohu za dar života,
za to, že jsem se narodil v křesťanské rodině,
že jsem byl pokřtěn, křesťansky vychován
a povolán k svatému kněžství.
I za to děkuji,
že jsem byl jako kněz sedm roků poctivým dělníkem ve Štramberku.
Tělo odevzdávám posvěcené zemi ve svém rodišti
Ostrožské Lhotě pod svatým Antonínkem,
dle možností v hrobě P. Antonína Mana,
svaté paměti, za něhož jsme my, čtyři lhotští kněží, vyrostli.
Nesmrtelnou duši odevzdávám milosrdnému Bohu.
Umírám těžce, jsa si vědom veliké odpovědnosti za pomoc při výchově kněžstva.
Děkuji všem spolužákům a spolužačkám z obecné, měšťanské a střední školy,
dále spolužákům ze semináře, všem věřícím, mezi nimiž jsem jako kněz působil.
Všem bohoslovcům a akademikům ze Stojanovy koleje,
za jejich trpělivost a důvěru.
Děkuji svému bratru Josefovi,
sestře Kateřině a synovci knězi Antonínu Dominikovi za to,
že se o mě ve stáří tak láskyplně starali
a věnovali po léta vděčnou a obětí plnou pozornost svatému Antonínku,
té krásné bílé růži na blatnické hoře,
a že na svých působištích šířili úctu k svatému Antonínu.
Dluhů ani svých úspor nemám.
Děkuji svému synovci za vystrojení prostého pohřbu,
Pán Bůh zaplať.
Děkuji za vše také dělníkům a dělnicím Ducha svatého
a odporoučím je jeho vedení.
Ke konci děkuji srdečně svým arcipastýřům Antonínu Cyrilu Stojanovi,
Leopoldu Prečanovi a Josefu Karlu Matochovi,
za nichž jsem pracoval jako bohoslovec a spirituál v semináři
a na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě.
Pán Bůh zaplať také představeným semináře obojí národnosti.
Ani národa, ani církve jsem, díky Bohu, v dobách těžkých zkoušek, nezradil.
Dá-li mi Pán Bůh po dlouhém očistci milost spásy,
budu na své milé dobrodince pamatovat.
Psáno 5. března o prvním pátku 1982, když mě den předtím přinesli velcí ctitelé Antonína Cyrila Stojana – doktor Tkadlčík a doktor Dýmal – ukázku desetisvazkového životopisu Stojanova, který jsem sestavil na podkladě životopisu svého otcovského přítele doktora Cinka.
V Ludgeřovicích dne 5. března 1982.
Antonín Šuránek